V tlusté vrstvě prachu
se rochní prorezlé továrny
jako gigantické kudlanky
se válejí na svých křídlech
vystrkují k nebi
začouzená kladélka
a trousí do nebe
proudy tmavých vajíček
Těžní věže
vyrývají z půdy
černé novorozence
udušené pupeční šňůrou
běžícího pásu
Železní hroši
boří do země své tupé zuby
Z vlhkých jam k večeru
vylézají stovky unavených mravenců
s očima starých kabaretiérů
s očima plnýma rezignace
Do stěn šachet
tiskne své šlépěje
ušmudlaná historie …