Nedostanete se ke mně
přes kůži stěn
zavřu před váma oči oken
zatarasím ústa dveří
Jen zkuste protnout
hrdlo vodovodního potrubí
Schoulený pod příkrovem
do bronzova opálené omítky
broukám si
melodie buřičských pochodů
Slané kapky na rtech se pění
jako mořské vlny
chabá napodobenina vzdoru
Snad se to jednou podaří
Zamknu se a zahodím klíč
Udusím se hedvábným roubíkem
touhy po tichu
klidu
bezbřehé prázdnotě
Noc je jen smutnou sestrou dne