19/06/2003

Nedostanete se ke mně

přes kůži stěn

zavřu před váma oči oken

zatarasím ústa dveří

Jen zkuste protnout

hrdlo vodovodního potrubí

Schoulený pod příkrovem

do bronzova opálené omítky

broukám si

melodie buřičských pochodů

Slané kapky na rtech se pění

jako mořské vlny

chabá napodobenina vzdoru

Snad se to jednou podaří

Zamknu se a zahodím klíč

Udusím se hedvábným roubíkem

touhy po tichu

klidu

bezbřehé prázdnotě

Noc je jen smutnou sestrou dne

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *